Na návsi mezi stromy se nachází obdélníková kaplička zřejmě z počátku 19. století. Má šindelovou stříšku, nad kterou je zvonička ve tvaru cibule se zvonem. Čelo zdobí nika se soškou. Zvonice je přístupná ze strany malými dvířky. Před ní je v kamenném podstavci osazen litinový kříž.  

Kaplička svatého Jana Nepomuckého je nazývána také „kaplička Šípů“. Její dnešní podobu lze klást do první poloviny 19. století. Je to jednoduchá obdélná stavba s výklenkem opatřeným dvířky. Nyní jsou v kapličce umístěny různé reprodukované obrázky.

Na dražejovské návsi byla v roce 1812 postavena úhledná kaple svatého Jana Nepomuckého. Kaple se dostala pod patronát obce kolem roku 1900, kdy se obec zavázala, že chce být patronem kaple na věčné časy. Na udržování světla v kapličce existoval odkaz Marie Křivancové. Kaple sloužila jako obecní zvonice, zvoník dostával od obce za svou službu odměnu. V kapli býval zvon s vlysem sv. Jana Nepomuckého a ornamentální výzdobou s letopočtem 1791.

Na strakonickém hřbitově nedaleko kostela svatého Václava stojí raně barokní kaple Nejsvětější Trojice, neboli hrobka dědičných poštmistrů. Byla založena v roce 1680. O jejím zřízení informuje nápis vytesaný v mramorové desce kryjící kryptu. Kaple sloužila k bohoslužbám a byla vysvěcena tehdy pražským arcibiskupem. V josefínské době byla nejvyšším dekretem určena k zániku. Poté byla tehdejším poštmistrem Janem Michaelem Čížkem opravena a navrácena svému původnímu účelu. 7. srpna 1751 se stal poštmistrem Jan Nemrha a úřad se stal dědičným. Hrobka se tak stala posledním útulkem rodiny strakonických a dědičných poštmistrů, kteří se zároveň o hrobku starali.

Někteří pamětníci uvádějí zajímavost, že kaple byla stěhovaná. Svatojánská kaple byla na tomto místě postavena v roce 1935 jako přesná kopie starší kaple sv. Jana, která stávala v nedaleké ulici Na Stráži. Podle vyprávění byla postavena pro hliněnou sochu svatého Jana Nepomuckého. Socha stávala nechráněna volně na ulici a jednoho dne ji kráva urazila hlavu. To donutilo místní sousedy, aby pro sochu postavili přístřešek. Každoročně se tu konaly na svátek sv. Jana pobožnosti a průvody, dokonce i mše svaté. V roce 1931 byla kaple značně poškozena při rekonstrukce ulici, kde překážela. Byla celá podkopaná a hrozilo její sesutí. Městským úřadem bylo usneseno, aby kaple byla po dohodě s církevními úřady přemístěna.

Kaple sv. Vojtěcha, zvaná též jako hrobka maltánských kněží, stojí jižně od kostela sv. Václava, napravo od hřbitovní brány, byla postavena v 18. století. Plasticky řešený volutový štít, uprostřed kterého je nika s mušlí, s bohatou profilací říms ukazují na to, že stavba byla budována až ve vrcholném baroku. Čelo kaple zdobí malovaný oltář s obrazem Zmrtvýchvstání Páně, nad kterým je pověšen plechový obrázek sv. Vojtěcha. K boční straně přiléhá litinový kříž na kamenném podstavci. Do cihelné podlahy je zasazeno několik kamenných náhrobních desek, nejstarší je ze 16. století.

Kdy byla postavena původní střelská kaple sv. Jana Křtitele, nevíme. Kaple byla určena k různým pobožnostem a jako zvonice, kde prý celá léta zvonili otec a syn Kotrbovi. Podle dobových dokladů neměla sloužit ke slavení mší. Vzhled a výzdoba kaple byla velmi podobná kapli sv. Václava ve Virtu. V roce 1950 byla kaplička zlikvidována a nikdo se nestaral o stavbu nové kaple až do roku 1965, kdy pan Petráň obelstil úřady. Namluvil jim, že se tam stavěli francouzští turisté a kapličku hledali. Snad proto tehdejší mocipáni dovolili občanům Střely kapličku postavit.