Jaké právní předpisy jsou určující pro posouzení stavby přípojky?
-  zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění
-  vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění  
- vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a    stavebního řádu, v platném znění  
-  vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění  
-  zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
-  zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon
 

Co je přípojka?
POZOR!!!   -   nezaměňovat pojem vnější domovní rozvod za pojem přípojka
Výklad pojmů podle zvláštních právních předpisů:
(zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích)
Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.
Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
(zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon)
Elektrická přípojkou je zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic                          v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení.
Plynovodní přípojka je zařízení začínající odbočením z plynovodu přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení.
Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele. Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

Jaký je postup žadatele o povolení přípojky?
 Pro provedení přípojek se dle § 103 odst. 1 písm. e) bod 10 stavebního zákona nevyžaduje podání ohlášení ani žádosti o stavební povolení, postačí územní souhlas. O ten lze žádat podáním předepsaného formuláře ,,žádost o územní souhlas“, včetně předepsaných příloh dle § 96 odst. 3 stavebního zákona. Náležitosti žádosti o územní souhlas stanoví prováděcí právní předpis vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v platném znění.
 

Jaký je postup stavebního úřadu při posouzení stavby přípojky?
Stavební úřad po posouzení záměru na základě žádosti o územní souhlas a přiložených dokladů může dle § 96 stavebního zákona vydat územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Nesplňuje – li záměr podmínky pro vydání územního souhlasu, stavební úřad rozhodne podle § 96 odst. 5 stavebního zákona usnesením o provedení územního řízení. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru.

Jaký je postup žadatele v případě, kdy se jedná pouze o výměnu stávajících nevyhovujících rozvodů vody, kanalizace, plynu, el. energie?
V uvedeném případě, pokud se nemění rozsah, dimenze ani trasa vedení a nedojde k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, se jedná o stavební úpravy a udržovací práce, které dle § 79 odst. 6 stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas a v souladu s § 103 odst. 1 písm c) a d) stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Předmětnou stavbu lze provést bez povolení nebo opatření stavebního úřadu.