Území v pravobřežní údolní nivě řeky Otavy, východně od města v k.ú. Hajská. Výrazně pozměněno činností člověka při rýžování zlata ve středověku.

Soustava menších tůní s cennou mokřadní a vodní vegetací (nejvýznamnější chráněná žebratka bahenní) a mnoha druhy obojživelníků, vyhlášená 1985 zvláště chráněným územím (přírodní památka, výměra 6,50 ha). Průběžně probíhají revitalizační práce spočívající v odbahňování zazemněných tůní a v tvorbě tůní nových. Sejpy (hrůbata, zbytky po rýžování zlata) s typickými porosty vřesu vyhlášeny jako chráněná archeologická lokalita.