Připomínka k Václavské pouti. Včera (neděle) jsem byl na pouti, dal jsem si kávu u stánku a nějaké drobnosti, ale na celé cestě od kruhového objezdu až k nemocnici a dále kus po Lidické jsem nenašel jediný provizorní odpadní koš. Ano, byl u stánku s klobásami a pak někde igelitový pytel, u těchto občerstvení něco je ale jinak nic. Teď nemluvím o uličce s občerstvením, tam to je, ale o té ulici od kruháče. Dal jsem si kávu kterou jsem popíjel po cestě a neměl kam odhodit kelímek, lidé si koupí kávu a jdou dál a popíjejí. To samé s cukrovinkami či jiným pojídaným po cestě. Tak jsem šel, v jedné ruce hůl kterou potřebuji k chůzi a ve druhé odpad. Pohoda z pouti byla pryč. Ony ty plné odpadní koše jsou nevzhledné, vím. Ale přece jen je potřeba aby jich bylo dostatek. A že by třeba nešlo uprostřed pouti projet s multikárou když jsou plné a obnovit je, to mi neříkejte. Už tam jinou pouť byly, ale kolem nich bordel. Stánkaři platí dost, my občané také platíme odpad, myslím, že všichni zaslouží klidné prožití pouti. Přemýšlel jsem, že příští tok nebude-li kam vhodit kelímek, asi to udělám tak, že ho odhodím na ulici ač mám rád čistotu. Miroslav Hradecký.