Západně od Strakonic se u silnice na Pracejovice nachází starobylý židovský hřbitov. Po zboření židovské synagogy (nejstarší modlitebna shořela roku 1741, stará synagoga se zřítila v roce 1858, nová synagoga byla zbořena v roce 1956) je židovský hřbitov jednou z mála památek na tuto významnou komunitu, která se nesmazatelně zapsala do historie města, především jeho textilního průmyslu.
Strakoničtí Židé dostali povolení zřídit svůj hřbitov pod lesem Holí na konci 17. století. Kde docházelo k jejich pohřbívání předtím, není známo. Nejstarší dochované náhrobky lze datovat do první poloviny 18. století (nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1736) a poslední pocházejí z období II. světové války. Hřbitov je obehnán vysokou kamennou zdí, jež měla zaručit ochranu hrobů před znesvěcením. V čele hřbitova stojí malý domek, který plnil funkci márnice. V rohu hřibitova je zřízena pumpa k symbolickému omytí rukou po skončení pohřebního obřadu. V současné době se již strakonický židovský hřbitov nepoužívá. Pohřbívání zde skončilo během války, kdy byli strakoničtí Židé transportováni z města. Poslední pohřeb se tady konal v 60. letech 20. století.         

Roku 1860 si Židé postavili novou synagogu, modlitebnu, když se stará a dřevěná zbořila při svatebním obřadu roku 1858. Novou stavbu vybavil lavicemi s uměleckým vyřezáváním starý mistr Jan Vlastislav Plánek.
Dobové snímky synagogy a části židovského ghetta Bezděkov nalezneme již jen v Muzeu středního Pootaví.