Zámek

Současný zámek byl patrně přistavěn ke starší tvrzi v letech 1670–1675, kdy dvůr vlastnili Chřepičtí z Modlíškovic. Z roku 1683 se dochovala kaple, zasvěcená sv. Máří Magdaléně. Jednoduchou patrovou budovu zdobí pouze klasicistní portál. Při úpravách fasády se na několika místech objevila původní barokní a klasicistní omítka. Nyní je zámek překryt eternitovými šablonami.
První patro s plochými stropy vždy sloužilo k bydlení. Po zavedení elektřiny sem byla až o 40 let později přivedena voda, vnitřní úpravy s nově vestavěným sociálním zařízením se datují do poloviny 80. let. Podařilo se již dokončit opravu fasády, komínů, střechy a vyměnit původní okna, stará na dvě stovky let.

Kostel sv. Antonína

Na holém vrchu jej postavili v roce 1693. Koncem 17. století bylo pravděpodobně vyrobeno vnitřní zařízení. Centrální stavba je čtvercového půdorysu (ze čtyř stran přiléhají loď, kněžiště a dvě boční kaple) se dvěmi věžičkami s cibulovitými báněmi. Zajímavá je vnitřní výzdoba. Na kazatelně jsou namalováni církevní učitelé – sv. Jeroným, držící knihu a berlu, sv. Augustýn, sv. Tomáš Aquinský, sv. Vojtěch, sv. Cyril a papež (Sylvestr nebo Řehoř). Na hlavním oltáři je velký obraz světce, sv. Antonína Paduánského, bohatou výzdobu mají i dva boční oltáře Neposkvrněného početí panny Marie a Utrpení Kristova. V kapli se dochovaly také původní varhany. Podle ústní tradice u kostela ještě v roce 1782 žil poustevník, odtud nese název přilehlá chalupa, které se dodnes říká Poustka.
Kostel dnes jen prosvítá mezi mohutnými lípami a borovicemi. Většinu maleb opravil a výmalbu kostela provedl v roce 1895 volyňský malíř Maxmilián Boháč. Původně měl kostel šindelovou střechu, ale tu v polovině 50. let minulého století nahradily eternitové šablony. Od poslední opravy jsou na střeše pálené tašky, nová je fasáda a vstupní dveře.