Kraselov
Jako nejstarší držitel Kraselova je z roku 1356 znám Racek Mazanec z Kraselova, který měl ve znaku dva klíče. Dále je v písemných pramenech uváděn Lipolt z Drasova, který byl předkem Kraselovských z Kraselova, kteří nosili ve štítě půl koně. Jeho synové Vojtěch, Jan a Lipolt – byli purkrabími na rožmberských hradech a měli řadu statků v jižních Čechách. O Janovi je známo, že podepsal tzv. „stížný list“ kostnickému koncilu proti upálení Mistra Jana Husa. V 15. století se rod značně rozvětvil a zakoupil zámek Střelu. Později se dědictvím dostal Kraselov do majetku Boubínských z Újezda. Po Bílé hoře byl majetek zabrán konfiskací, neboť kraselovští páni se postavili na stranu reformace. Pak patřil Minickým, Záborským z Brloha, až jej v roce 1679 koupil Jan Ignác. Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, světící biskup pražský a probošt svatovítské kapituly. Spojením s Němčicemi vytvořil z obou rodový statek.

- kostel sv. Anny (nachází se mimo obec směrem na Strakonice) - je z roku 1726, v kostele je barokní
   zařízení a dřevěná kruchta. Uvnitř byla umístěna soška sv. Anny z roku 1510. Objekt je přístupný
   pouze v den poutě ke sv. Anně (26. července). Je-li všední den, další neděli po něm.  
- kostel sv. Vavřince (nachází se přímo v obci) – je připomínán již v roce 1384, půdorys ve tvaru kříže, 
   původně gotický. Zbarokizován v roce 1684, ve východním štítě freska sv. Vavřince. Kazatelna pochází
   z 2. poloviny 17. století, busty českých patronů z 18. století, cínová křtitelnice z roku 1731. V kostele
   hrobky pánů z Kraselova. Vzácná je i truhla, o níž se traduje, že v ní Karel IV. nahromadil mnoho ostatků
   svatých a odvezl je z Říma do Prahy. Truhlu obdržel probošt Vyšehradský a odkázal ji příbuzným na Rabí,
   kde byla do roku 1696 na hradě, pak byla odvezena do Kraselova. Je prý z lipového dřeva, silně pobita železem,
   navrchu - starý nápis, znaky a symbolické ozdoby. Pověst praví, že klapnutím víka dávala znamení Dlouhoveským,
   že někdo z rodiny zemře.
- tvrz, která pochází nepochybně z 2. poloviny 14. století, prošla gotickými úpravami, kolem roku 1500 nově
   ohrazena od východní strany vodním příkopem. Koncem roku 1700 se v ní ještě bydlelo, i když ji Bohuslav
   Balbín již přirovnává ke zřícenině. V roce 1837 byl na základech starého stavení postaven dnešní tzv. zámeček
   (čp. 1), jehož novodobě deformovaná průčelí nesou dosud stopy klasicistního článkování. Vjezd do dvorce
   tvoří dosud raně barokní brána s volutovým nástavcem a se zbytky malovaných znaků Dlouhoveských.  
- na návsi stojí fara z roku 1645.
- kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na kamenném podstavci v životní velikosti.

Mladotice

První písemná zmínka pochází z roku 1513, kdy platili lidé poplatky knězi v Česticích.

Mladotický vrch - 703 m n. m.
- je nejvyšší místo strakonického okresu
- místo bývalo božištěm