Vážený pane Františku,

srovnávací výzkumu "Město pro byznys" je vedení města znám a samozřejmě, že ho sleduje. Nicméně mnohá srovnávací kritéria výzkumu je třeba brát notně s rezervou, neboť mnohá z těchto kritérií není v silách kteréhokoliv města ovlivnit. Například vzdálenost města od dálniční sítě, počet středoškoláků a učňů ve městě, počet firem a OSVČ na počet obyvatel apod. To jsou kritéria, která buď svojí politikou ovlivňuje stát, kraj nebo sami obyvatelé, bez ohledu na úsilí vedení města. Co může vedení města ovlivnit jsou některá kritéria veřejné správy, jako je například podíl investic, likvidita, dluhová služba, výdaje na veřejnou dopravu apod. Zde je však třeba zároveň zdůraznit, že některé ukazatele, jako například dluhová služba, je břemeno, které současné vedení radnice převzalo po svých předchůdcích a ačkoliv si od svého zvolení v roce 2014 nepůjčilo ani korunu, a naopak splatilo stamiliony korun starých dluhů, přesto jsou Strakonice stále v tomto kritériu na posledním 17. místě. Naopak ve výdajích na veřejnou dopravu, na kulturu, na sociální péči nebo na sport jsou Strakonice na předních pozicích.

Srovnávací výzkum Město pro byzys rozhodně vedení města nepodceňuje, ale ani nepřeceňuje. Hlavní myšlenkou vedení města je vytvářet podmínky pro vznik nových pracovních míst, rekonstrukce městské infrastruktury jak v dopravě, tak v oblasti kultury, školství i sportu. Ačkoliv je stále splácen značný objem starých dluhů a závazků, vedení města se snaží zpříjemnit život obyvatelům Strakonic podporou rozmanitého spolkového, kulturního i sportovního vyžití. O smyslu této myšlenky, nakonec rozhodnou sami obyvatelé ve volbách, nikoliv srovnávací výzkum. Pro každé vedení města jsou hlavním a jediným srovnávacím průzkumem, který má smysl, volby.

Markéta Bučoková, PR